Zákoutí

Zákoutí, část obce Blatno, je ještě i dnes více známé pod původním názvem Bernov, německy Bernau. Leží 10,5 km SSZ od Chomutova nad levým břehem říčky Bílina. Většina domů je v nadmořské výšce kolem 800m a jsou to samé rekreační objekty, ať už upravené ze starých chalup, nebo nově postavené na původních stavebních parcelách. Jediní stálí obyvatelé žijí dole při silnici z Blatna do Kalku v č. p. 57 a v bývalém mlýně, pozdější hájovně.

Původ názvu Bernov není vyjasněn. Chomutovská Heimatskunde z roku 1898 uvádí romantickou versi, odvolávající se na německé slovo Beere - borůvky, kterých prý rostlo v okolí Bernova nezměrné množství. Toto slovo je i v Mezihořském vrchu - Beerhübel. Heimatkunde z roku 1928 uvádí druhou možnost - název Bernov by spíše mohl souviset se slovem Bär - medvěd. Český název Zákoutí byl odvozen z polohy vesnice a začal se užívat až po 3. září 1951.

Prvními osadníky Bernova bylo 12 rodin, které dostaly kus lesa na obdělání. Tyto rodiny pracovaly jednak ve lese, jednak na poli a nebyly povinny robotou

Ve třicetileté válce byl Bernov svědkem mnoha potyček mezi císařskými a švédskými vojáky. Při jedné z nich Švédové Bernov vypálili a obyvatele pobili.

V Bernově byla jen malá kaple - stojí tam dosud a pečují o ni zdejší chatařky. Jednotřídní škola byla zde otevřena roku 1879 a chodívalo do ní 40 - 50 dětí.

Kromě 2 trvale obydlených domů je zde ještě 54 rekreačních objektů.

Události konce 30. let a druhé světové války poznamenaly pochopitelně i Bernov. Po odsunu Němců zde zůstalo v roce 1945 jen 29 osob a i ty po roce 1968 většinou odešly do Německa.

Bernov byl roku 1951 připojen k Blatnu a jeho název byl změněn na Zákoutí.

Lovecká chata na severním okraji Zákoutí, pozdější myslivna a ještě později rekreační středisko Státních lesů byla svědkem různých událostí. Scházívali se v ní henleinovští pohlaváři, po válce byla na čas soukromým rekreačním objektem, pak v ní byl několik let mezinárodní studentský tábor, potom patřila myslivcům. Tehdy zde byla i malá střelnice na bakelitové holuby. Po roce 1990 byla uvedena do provozu jako restaurace se sezónním provozem, u které býval k dispozici i malý lyžařský vlek.

Použitá literatura: 

Zdena Binterová - Od Kalku po Boleboř a Blatno, Chomutov 2000