Květnov

Květnov, část obce Blatno, leží 7,2 km SSZ od Chomutova v nadmořské výšce 627 m . I když se často uvádí, že první zmínka o Květnovu je z r. 1552, řádové folianty chomutovské komendy německých rytířů z let 1382 - 1441 zaznamenávají ves Quynauw.

Území Květnova je na severu a východě ohraničeno údolím Bíliny, nazývaným pod Orasínem Telšským údolím a na jihu údolím Malé vody, Květnovského potoka. Ze tří vršků, obklopujících Květnov, sehrál největší úlohu v dějinách kopec Neustein se zříceninou hrádku Neustein, Najštejn. Stojí na strmém ostrohu nad bývalým soutokem obou potoků, dnes již nad jirkovskou údolní nádrží. Založil jej drobný šlechtic, zřejmě Jetřich z Almsdorfu. Je velmi pravděpodobné, že k tomuto hradu patřilo i území dnešního Květnova.

Kromě zápisů v řádových foliantech bližší zprávy o Květnovu ze 14. a 15. století nemáme.

Květnov se stal opravdu známým až díky svému poutnímu kostelu Navštívení P. Marie, postaveném u obce původně jako malá gotická kaple.

V roce 1669 byl pro zdejší kapli opatřen první zvon ze saského Freibergu. Měl letopočet 1524 a stál 90 zlatých. V roce 1674 byla přistavěna sakristie a instalovány varhany. roku 1695 věnovali jezuité kazatelnu. Hranolovitá věž byla na jižní stranu kostela přistavěna roku 1685 a současně byl pořízen ještě druhý zvon. Poslední přestavba kostela byla po polovině 18. století.

Roku 1903 byly podchyceny 3 prameny a vybudována vodovodní síť, dlouhá 1745 m. Elektřina sem byla přivedena z kadaňské elektrárny r. 1922.

V letech 1919 - 1920 stoupla prudce cena stříbra. Toho chtěla využít firma Kräupl a Hartmann z Kadaně a otevřela v Květnově důl. Výsledky ale byly nevalné a tak snaha obohatit se dobýváním stříbra jim nevyšla.

Ještě 13. srpna 1945 zde bylo 126 Němců a jen 1 Čech. Odsun německého obyvatelstva pak vesnici vylidnil a již se nepodařili ji dosídlit

Po roce 1990 se pomalu začal měnit i zdejší žiot. Řada domů byla opravena mezi nimi i krásné hrázděnky a byla obnovena tradice červencových květnovských poutí. Dne 9. října 1999 byla znovu vysvěcena zrestaurovaná soška květnovské Madony.

Použitá literatura:

Zdena Binterová - Od Kalku po Boleboř a Blatno, Chomutov 2000