Šerchov

ŠERCHOV

Šerchov je dnes místní částí obce Blatno. Leží na jižním svahu Krušných hor, 5,5 km SSZ od Chomutova v nadmořské výšce 568 m.

Existují dvě hlavní teorie vzniku názvu obce. Starší výklad Dr. Karla Röslera, regionálního historika a badatele, spojoval lidovou podobu slova Schercha s hornosaským slovem „scherrche“ (spisovně Scherung), které znamenalo „rozdělení“ nebo „oddělení“. Mohlo by tedy odkazovat na dělení půdy při kolonizaci krajiny.

Jiný výklad odvozuje název od středohornoněmeckého slova„scherge“, což znamenalo soudního sluhu, posla nebo hlasatele či vykonavatele. V tomto případě by původní místní jméno označovalo buď sídlo člověka s takovou funkcí, nebo místo spojené s jeho úřadem.

Původní německý, později slovanský název obce se v minulosti vyskytuje v mnoha podobách: Ssericha (1479), Sserych (1552), Sserchow (1561, 1587 – dololožená česká, slovanská podoba názvu), Schercha (1563), Szercha (1606) Tscherga (1608), Szercha (1622), Ssergaw (1654) a později Schergau, z něhož se vyvinul český název Šerchov.

První písemné zmínky o Šerchovu pocházejí z let 1382 – 1393 z knih řádu německých rytířů, ovšem o samotném vzniku obce se nedochovaly žádné informace. Václav Kůrka, regionální historik a archivář, ve své práci zabývající se středověkou kolonizací Chomutovska předpokládá, že také Šerchov patřil k lesním klučeninám Načeratců, které ale byly postupně rozprodány a pak neznámo kdy přesně a od koho koupeny řádem Německých rytířů z Chomutova. Jisté je jen to, že koncem 14. století již Šerchov řádu patřil.

V 16. století vedla přes vesnici jedna z větví obchodní cesty z Jirkova do saské Míšně a bývalo zde celní stanoviště. Následky třicetileté války se Šerchovu nejspíš vyhnuly, protože podle Berní ruly z roku 1654 byla vesnice v dobrém stavu.

Když se v roce 1850 staly obce samostatnými správními jednotkami, stal se i Šerchov na krátký čas obcí. Ale již roku 1868 je uváděn jako osada Blatna. V roce 1880 se opět na čas osamostatnil. Od 17.5.1954 patří trvale k Blatnu.

Mezi Šerchovem a Radenovem byly i menší doly na železnou rudu, dodávanou do Vysoké Pece. Poměrně dlouho se zde udržela výroba šindelů.

V obci bylo evidováno nejvíce obyvatel v roce 1880, a to 111. Naopak v 1991 žili v obci trvale pouze 2 obyvatelé. Od té doby počet lidí zde trvale žijících narůstá a v současnosti je v Šerchově evidováno 57 obyvatel s trvalým pobytem. K 26.8.2026 je v obci evidováno 17 budov s číslem popisným a dalších 12 rekreačních objektů.

Na návsi stávala kaple Zvěstování Panny Marie z 2. poloviny 18. století. Měla obdélný půdorys s polygonálním závěrem a v průčelí štít, za kterým ze střechy vybíhala sanktusová vížka. Zbořena byla v 80. letech 20. století a dodnes se dochovaly základy obvodových zdí. Obec Blatno plánuje stavbu nové kaple. V obci se nachází několik drobných sakrálních památek zrestaurovaných v letech 2018 – 2020.

Nedaleko obce se nachází památný strom -  lípa velkolistá, jejíž obvod kmene je 625 cm, výška 25 m a stáří přes 300 let. Vyhlášena byla 15. července 1983.

Zdroj:

Zdena Binterová - Od Kalku po Boleboř a Blatno, Chomutov 2000

Pavel Suchopárek – kronikář obce Blatno