Hrádečná

Hrádečná, část obce Blatna a dříve Sperbersdorf, je od Chomutova vzdálena téměř 5 km na SSZ a stejně daleko jen východním směrem, je to do Jirkova. Její nadmořská výška je 525 m. Leží v jakési roklině stranou hlavních dopravních cest.

Jak vzniklo nové české jméno Hrádečná, to už se dnes, bohužel, nedá zjistit. Je ale velmi pravděpodobné, že první část německého názvu byla mylně pokládána za podstatné jméno Sperre - závora, uzavření. To by znamenalo ves, která uzavírá cestu, tedy Hrádečná.

Většinou bývá uváděno, že první zmínky o Sperbersdorfu jsou až v chomutovské pozemkové knize z let 1477 - 1479. Zápisy řádu Německých rytířů však uvádějí získání několika vesnic v letech 1382 - 1386 a byl také mezi nimi Sperbersdorf.

Hrádečná ležela vždy stranou hlavních cest i všeho dění. To ji zřejmě uchránilo i ve třicetileté válce, kdy řada míst byla zničena.

Berní rula krátce po skončení třicetileté války uvádí roku 1654, že stavení jsou zde dobrá, pole žitná a dostatek luk a že obyvatelstvo žije z chovu dobytka a kácení stromů, které vozí na prodej do měst.

V 19. století byla v Hrádečné postavena kaple, zasvěcená Početí P. Marie. V kapli byl zvon, na který chodil určený člověk zvonit vždy ráno, v poledne a navečer. Zvonilo se také při úmrtí a při pohřbu.

Hrádečná byla typicky zemědělskou vesnicí. Ještě v 19. století byli všichni zdejší obyvatelé - až na dva ševce - zemědělci nebo zemědělští dělníci.

Se sousedními obcemi byla Hrádečná dlouho spojena jen provozními cestami. Ze silnice do Chomutova sem odbočovaly jen dvě polní cesty.

V roce 1850 se Hrádečná stala na krátký čas samostatnou obcí, ale již roku 1868 byla osadou Blatna.

Kromě trvale obydlených domů zde bylo 34 objektů individuální rekreace.

Odsunem Němců se počet obyvatel podstatně snížil a Hrádečná se postupně měnila na rekreační místo. Do roku 1952 měla stále jen německý název, teprve pak se začal užívat název Hrádečná. Pro stále se snižující počet obyvatel byla Hrádečná v roce 1956 připojena k Blatnu.

Použitá literatura:

Zdena Binterová - Od Kalku po Boleboř a Blatno, Chomutov 2000